» Isla Margarita «

» UBYTOVÁNÍ

Ubytování a další informace naleznete na www.venezuela.cz

» VŠEOBECNÉ INFORMACE

Margarita – „perla Karibiku“ vítá s otevřenou náručí každého, kdo ji navštíví. Ať návštěvníci ostrova hledají odpočinek, dobrodružství, vzrušení nebo prostě jen ráj na zemi, nikdo nebude zklamán. Obyvatelé jsou vstřícní, štědří a laskaví, ostrov sám nabízí kromě slunce a tropického klimatu také nádherné přírodní scenérie plné barev  - svěže zelené hory, hluboká údolí, kilometry a kilometry kýčovitě krásných pláží, osamocená půvabná místa, kde může člověk najít sám sebe, kosmopolitní města a zasněné vesničky. Je to místo, kde tradice a pokrok jdou skutečně ruku v ruce – můžete si koupit poslední model šatů v moderním butiku, ale také ochutnat místní specialitu v hospůdce v ospalé rybářské vesničce a posedět tu při sklence s místními obyvateli. Zkrátka při návštěvě ostrova Isla de Margarita si uvědomíte, že nebe na zemi opravdu existuje.

Ostrov patří k Venezuele, jejímž hlavním městem je Caracas. Isla de Magarita spolu s ostrovem Coche a ostrovy Cubagua Islands tvoří tzv. zemi Nueva Esparta. Souostroví leží 38 km na severovýchod od Venezuely a má rozlohu 1.071 km², hlavním zdrojem obživy na ostrovech je samozřejmě turistický ruch. Oficiálním jazykem je španělština.

Ke vstupu do Venezuely je vyžadováno vízum, k jeho obdržení je nutno vyplnit žádost, předložit pas platný alespoň ještě 1 rok. Turistické vízum pro několik vstupů se uděluje na 180 dní a má platnost jeden rok.  Většina letů je s mezipřistáním v USA, takže je nutné mít i americké vízum. Při vstupu se předkládá i zpáteční letenka.  Zdravotní rizika – úpal, horečka dengue, při vstupu je nutné předložit očkování proti žluté horečce.

Na ostrov nejsou z Evropy ani z USA přímé lety, většinou se létá do Venezuely – Caracasu. Ze zdejšího letiště Simón Bolívar International Airport v Maiquetía odlétají kyvadlově letadla na letiště General Santiago Mariňo International Airport v El Yaque poblíž letoviska Porlamar na Isla Margarita. Let trvá přibližně 35 minut. Dalším způsobem, jak se dostat na ostrov, je použít trajekt z venezuelských přístavů Puerto La Cruz nebo Cumaná. Trajekty jezdí poměrně často, cesta trvá asi 4 hodiny, expresním a dražším trajektem kolem dvou hodin. Přímo na ostrově funguje místní autobusová doprava mezi nejznámějšími letovisky, ale spoléhat na nějaký jízdní řád je poněkud optimistické a hlavně ne všechny autobusové zastávky jsou zřetelně označené. Výhodou jízdy autobusem je kontakt se studenty, učiteli, rybáři i místními babičkami, kteří spolu během jízdy čile konverzují svým rychlým a melodickým způsobem řeči, charakteristickým pro zdejší obyvatele – margariteňos. Samozřejmě na ostrově existují půjčovny aut a taxislužba.

Poloha v jižním Karibiku zaručuje teplé počasí po celý rok. Průměrná teplota je kolem 30ºC po celý rok. Nejsušší období je od prosince do dubna.

 Isla de Margerita je pestrobarevný přírodní zázrak plný kontrastů – zeleně zbarvená horská pohoří, hluboká malebná údolí, exotická vegetace, bílé pláže, modré moře, pouště…..to vše se dá na tomto malém kousku země najít. Pohoří na ostrově je stejného původu jako na pevninské Venezuele. Ostrov oplývá rozmanitou tropickou vegetací a nepřeberným množstvím exotického ptactva, okolní moře je bohaté na podmořské rostliny i živočichy.

Měnovou jednotkou je 1 bolívar (Bs). Venezuela je levnější zemí, ale ostrov Margarita patří díky rozvinutému turistickému ruchu k jeho dražším částem. Americké dolary jsou tu velice oblíbené, kreditní karty se používají jen v pětihvězdičkových hotelích či nejluxusnějších restauracích. Největší položkou v útratě je ubytování, kde se dá vybrat mezi skromnějším až luxusním, podle toho se pak odvíjí denní útrata – pohybuje se pak mezi 30 až 250 USD podle zvoleného typu ubytování, stravy, způsobu dopravy. Tam, kde se v restauracích a hotelích  připočítává k ceně taxa 10% a poplatek za služby 10%, se nedává další spropitné, jinak se očekává spropitné cca 10% z ceny.

Pláže na ostrově Margarita – to je křišťálově čistá voda, slunce po celý rok a především 315 km pláží s tajuplnými jmény – Moren, El Silguero, Pampatar a El Yaque – ty jsou kvůli neustále povívajícímu větru oblíbené především u přívrženců windsurfingu. U pláží na východě ostrova na straně Atlantiku – El Agua, Parguito nebo Guacuco – mají nádherné zpěněné vlny a soustřeďuje se u nich většina hotelových zařízení, restaurací a jsou tu dobré možnosti k surfování. Dalšími oblíbenými plážemi s možnostmi všech druhů vodních sportů jsou pláže na rozhraní Karibiku a Atlantiku - Manzanillo, Puerto Cruz, La Restinga a Juan Girego. Ostrov Coche na jihovýchod od Margarity se pyšní bílými plážemi a  malebnými mořskými zákoutími. Co se týče windsurfingu, letovisko El Yaque na jihu ostrova Margarita je považováno za jediné na světě, kde jsou díky skvělé geografické poloze místa podmínky pro tento sport po celý rok. Hotelová zařízení v této lokalitě jsou podřízena windsurfingu a klienti mají možnost vybrat si z široké nabídky od začátečníků pro pokročilé.

Potápění – další vodní sport, který připraví návštěvníkům ostrova Isla Margarita a sousedních ostrovů nezapomenutelné zážitky. Místa jako např. Los Frailes, řetězec maličkých ostrůvků s přírodními lagunami s průzračnou vodou jsou skutečně ideální pro šnorchlování i potápění. Dalšími lokalitami, vhodnými k prozkoumání podmořského života, jsou Los Roques Archipelago, Los Testigos a Blanquilla Island. Všechna tato místa mají extrémně málo srážek během celého roku a mimořádně průhlednou vodu s viditelností do 30 m. Samozřejmostí ostrova jsou skvěle vybavená potápěčská centra.

Los Roques – největší přírodní rezervace v Karibiku – National park of Los Roques tvoří 350 korálových ostrůvků, většinou opuštěných. Je to ráj s bílými plážemi a křišťálově čistou mořskou vodou. Ochránci přírody bdí přísně nad tím, aby se návštěvy turistů obešly bez ničení přírody.

La Blanquilla – tento ostrov připomene každému svými bělostnými plážemi a opuštěnými skalnatými útesy film Modrá laguna – rozhodně si nenechte jeho návštěvu ujít.

Araya – tento poloostrov je známý produkcí soli. Za španělské nadvlády v roce 1622 zde byl postaven hrad, který měl sloužit jako pevnost chránící oblast těžby tohoto „bílého zlata“. Ruiny hradu lze navštívit dodnes a kromě salin, bělostných pláží a tyrkysově zbarvené mořské vody zůstávají zdejší hlavní atraktivitou.